Fest píše: Když přišel Hitler, bylo mi sedm let. Markwitz řekl mému otci: Muselo k tomu dojít? Otec odpověděl, že muselo. Markwitz nesouhlasil. To mi nenamluvíte. Hloupost není nutná. Otec řekl, že jednou bude zase lépe. Matka měla uplakané oči. Oddíly SA v Marksburské ulici zpívaly Německo, probuď se. Jeden opilec se postavil před mé rodiče a zařval: Heil Hitler! V domě bydlel stoupenec Hitlera, pan Schimmelpfennig. Jeho žena řekla otci: Nesmíte mého muže brát vážně. To s těmi nacisty jsou jen blbosti, dodávala se smíchem. Ale také nájemníci, kteří režim odmítali, se vyjadřovali chlácholivě. Co vlastně chcete? ptal se pan Deeke z přízemí. Přeháníte! Každý přece chápe, že všechny ty záležitosti se každý den zlepšují. Pan Patzek mluvil o nacistech jako o pouhých pouťových kouzelnících. Různá překrucování jen nahrávají Hitlerově bandě do karet.
(Karel Steigerwald pro Reflex)
